Lípa republiky vysazena na počest 100. výročí vzniku ČSR dne 28. 10. 2018..
K oslavám 100 let od vzniku České republiky se v Mostě vysadila pamětní lípa. Stalo se tak nedaleko pomníku T. G. Masaryka u Městského divadla v Mostě, k níž byly položeny květiny. Celý pietní akt se nesl za zvuku litvínovských Valdštejnových trubačů a za zpěvu sboru Clavis cordium. Po vysazení lípy byl tento akt ukončen státní hymnou.
Lípa republiky – proč zrovna lípa?
Oficiálním národním symbolem se lípa stala roku 1848. Na takzvaném všeslovanském sjezdu, probíhajícím počátkem června 1848 v Praze, se sešli delegáti z Čech, Moravy, Slezska, Horních Uher (budoucího Slovenska) a další zástupci slovanských národů patřících do habsburské monarchie. Lípa byla určena za národní symbol v protikladu k dubu, symbolu velkoněmecké říše, a tedy zdroji jejich tehdejší poroby.
Lípa a dub však tvořily silnou významovou dvojici odnepaměti. Dub v ní zastával roli mužského prvku, zatímco lípa ženského. Ve staroslovanské mytologii byla lípa zasvěcena bohyni lásky a krásy Ladě. V křesťanské éře byla často spojována s Pannou Marií. Panovala například víra, že když Panna Marie sestupuje na zem, odpočívá právě na lípě. Měl to být její nejmilejší strom, neboť vábí ptáky a včely, nikdy do něj neudeří blesk. Na větve lípy proto lidé zavěšovali svaté obrázky.
Oblíbenost lípy napříč staletími i národy je poměrně nasnadě. Naše dávné předky udivovala svou mohutností a dlouhověkostí. Její vůně, půvabná koruna i vlídný stín ji předurčují k tomu, aby byla symbolem ochrany, pomoci a lásky. S tvárným lipovým dřevem pracovali také řezbáři, kteří z něho dělali oltáře a sochy svatých. Lípa nacházela uplatnění i v ryze praktickém životě při výrobě nábytku, dřeváků, hudebních nástrojů, kolébek i rakví. Velký význam měla lípa i v lidovém léčitelství. Lípa je dodnes naším nejoblíbenějším stromem a je často vysazována.
Výskyt lip u nás
Z botanického hlediska je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata). Lípa se dožívá stáří až 1 000 let.
Zřejmě nejvíce výsadeb lípy proběhlo v říjnu 1919 k prvnímu výročí vzniku republiky. Ze záznamů starých kronik je patrné, že se do výsadby zapojovali starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků. Součástí těchto slavností byl například průvod obcí, vystoupení žáků místních škol, zpěv hymny a lidových písní nebo recitace básní. Místo výsadby bylo většinou společně se stromem ozdobeno praporky a vlajkami.
Lipová ratolest je rovněž součástí české státní symboliky. Je zobrazena na státní pečeti
a prezidentské standartě. Najdeme ji také na vojenských uniformách, na erbech měst nebo na bankovkách. Znak lípy je i součástí vyznamenání a ocenění České republiky, jakým je Řád Bílého lva.
Akce na Mostecku
Partneři
