Eva Oubramová

Výraznou osobností mosteckého kulturního života šedesátých let 20. století byla básnířka, spisovatelka a redaktorka Eva Oubramová.

O životě

Na mostecký kulturní život měla tato rodačka z Lomu významný vliv už jako metodička okresní knihovny. Podařilo se jí z této instituce na tehdejším Šmeralově náměstí udělat místo, kde mladá generace herců mosteckého divadla účinkovala v literárně-dramatických večerech a pásmech poezie. Představovala divadlo malých forem a hrála různá experimentální představení. Eva Oubramová, v té době ještě Uhlíková, patřila k širšímu okruhu kolem litvínovského Docela malého divadla. A právě v souvislosti s ním na počátku 60. let začala psát poezii. Její básně, ale i povídky a fejetony byly uveřejňovány v Kulturním kalendáři Mostecka. Nebo dokonce v Dialogu i v okresním týdeníku Rozvoj, v jehož redakci působila.

Pracovala i v okresním rozhlase po drátě, v roce 1966 odešla do Prahy. Zde se stala redaktorkou populárního pořadu Československého rozhlasu Mikrofórum. Zhruba po roce se do Mostu vrátila. Brzy poté ovšem její život změnily srpnové události roku 1968, které pro ni znamenaly dvacet let novinářské nečinnosti. Následující desetiletí básnířka a novinářka s vyhraněnými názory, pro normalizační režim nepohodlnými a neakceptovatelnými, strávila v archeologickém ústavu, kde byla vedena jako kopáč, později pracovala jako řidička sanitky v nemocnici. Po revoluci se v roce 1990 na krátký čas vrátila do redakce Rozvoje a po dlouhých letech zase s radostí začala psát. Zúročila i své rozhlasové zkušenosti, a to při spolupráci s mnichovskou stanicí Rádio Svobodná Evropa. Zanedlouho bohužel Eva Oubramová vážně onemocněla a psát a publikovat zase přestala.

Díla

Je autorkou několika stovek básní, z nichž časopisecky byly publikovány jen některé, i osobitých povídek, inspirovaných osudy lidí zdejšího kraje včetně samotného města Mostu, a vynikajících poetických fejetonů. Právě starý Most byl jedním z velkých témat, kterému se ve své tvorbě věnovala.

S básněmi Evy Oubramové se lze setkat např. také v publikaci Most Jiřího Baláše, vydané nakladatelstvím Hněvín v roce 2001.