Děkanský kostel

Kostel, který na kolečkách unikl své zkáze..

Základní informace

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě tvoří středobod areálu na severním okraji města. V roce 1975 se tato unikátní památka „dala do pohybu“ po kolejích a ocitla se na svém současném místě, překonaná vzdálenost čítala přes 841 metrů. Dodnes se jedná o výjimečný technologický počin zapsaný v Guinnessově zlaté knize rekordů. Kostel byl takto zachráněn před zničením, které kvůli těžbě uhlí potkalo většinu staveb ve starém Mostě. Staré město Most a jeho památky Vám přiblíží interaktivní mapa historického města. Pokud si o zachráněných památkách chcete něco přečíst, podívejte se na tento příspěvek.

Kostel je přístupný veřejnosti. Krásná vnitřní výzdoba a precizní architektonické pojetí prostoru ohromí každého návštěvníka. Silný zážitek znásobí zhlédnutí autentického videa o stěhování této neobyčejné památky. Věž pak nabízí krásný výhled do okolí.

Vnitřní prostory

Prostory kostela jsou kromě sakrálních účelů také využívány jako koncertní a svatební síň a v podzemí stavby je v provozu výstavní síň Galerie výtvarného umění v Mostě. V těsné blízkosti kostela se nachází barokní špitál se stylovou restaurací a gotický kostelík sv. Ducha, který je využíván pro komorní expozice výtvarného umění. Okolí kostela zdobí barokní plastiky zachráněné ze starého města a sochy vytvořené umělci během sochařských sympozií.

Panoramatické fotografie děkanského kostela
Panoramatické fotografie z věže děkanského kostela

Děkanský kostel, jeho historie a vnitřní výzdoba

Historie od počátku do konce 16. století

Děkanský kostel původně stával na místě raně gotické baziliky. Z té se po požáru, který zachvátil město v roce 1515, dochovala do dnešních dní pouze krypta. Pro stavbu nového kostela se hledaly finanční zdroje, proto byla roku 1515 vyhlášena veřejná sbírka s požehnáním papežského stolce, a to nejen na území Čech, Moravy a Slezska, ale i v Míšeňsku a Lužici. Základní kámen stavby byl symbolicky položen roku 1517 v den svátku Panny Marie. Autorem architektonického návrhu nového pozdně gotického chrámu byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu, který také po technické stránce do své smrti stavbu vedl. Stavba kostela trvala až do konce 16. století.

Vnitřní výzdoba

Kostel má obdélný trojlodní půdorys s pětibokým presbytářem a hranolovou věží vnořenou na severu do půdorysu lodi. Ve výzdobě interiéru zaujímá přední místo jedinečné umělecké pojetí dekorace empory (galerie) pocházející ze třetí čtvrtiny 16. století s výjevy ze Starého a Nového zákona. Součástí hodnotného interiéru je i křtitelnice úctyhodných rozměrů. Toto umělecké dílo vznikalo mezi léty 1560–1565 a představuje znamenitou ukázku drážďanské sochařské školy. Víko křtitelnice zdobí alabastrová reliéfní pole s výjevy z Nového zákona. Na jeho špičce je tradičně plasticky zpodobněn křest Ježíše Krista. Tělo křtitelnice zdobí reliéfy s motivy ze Starého zákona vztahující se k tématu vody. Dále stojí za zmínku gotický sanktuář s renesanční výzdobou, který byl kvůli stavbě barokního oltáře přemístěn k sakristii. Monumentální barokní oltář zasvěcený Panně Marii představuje sám o sobě významnou kulturní památku.

Výzdoba oltáře

Oltářní architektura zaujímá prostor presbyteria v celé šíři hlavní lodi do výšky 17 m. Předsunutá část oltáře je vytesána z mramoru, zbylé části architektury mramor imitují. Jestliže se gotičtí a renesanční umělci při výzdobě kostela v Mostě inspirovali hlavně oblastí Saska, barokní výzdoba čerpá inspiraci především z biskupských Litoměřic. Štukatérské práce na oltáři, zejména umělé mramory, autorsky náleží Johannu Ignazi Hennevogelovi. Vyobrazení Nanebevzetí Panny Marie na oltářním obraze je dílem významného pozdně barokního českého malíře Josefa Kramolína. Oltář doplňují pozlacené dřevěné plastiky světců v nadživotní velikosti (sv. Josef, sv. Petr, sv. Jan Křtitel, sv. Pavel) od významného barokního sochaře Bartoloměje Edera z Tyrol. V nice předsazené části oltáře se nachází socha Panny Marie v tzv. krásném slohu české gotiky.

Nejedná se ovšem o originál, ale o kopii slavné „Zahražanské Madony“, která se datuje před rok 1398 a je dnes umístěna v expozici Národní galerie v Praze. Socha pocházela ze zaniklého kláštera magdalenitek v Mostě a podle legendy měla jeptišky zachránit před smrtí rukou husitů. Výzdoba interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie zahrnuje i skulptury od barokního sochaře Jana Adama Dietze z Jezeří. Pro mostecký kostel zhotovil plastiky sedmi apoštolů, které byly okolo roku 1730 umístěny na pilíře hlavní lodi.