Elegance a krása antického světa v Mostě..
Čtyři alegorické plastiky v životní velikosti jsou vytvořené z jemnozrnného labského pískovce. Podle signatury na jedné ze soch vznikly v sochařské dílně Jana Brokoffa. Patrně jsou dílem Janova staršího syna Michala Jana Josefa. Datovány jsou k roku 1715. Mostečtí měšťané je nejspíše pořídili k ochraně města před přírodními pohromami. Více informací o sochách živlů naleznete zde.
Přestěhovaná památka za starého Mostu
Alegorie původně zdobily římsu renesanční mostecké radnice a jejich nynější umístění u budovy Magistrátu města Mostu na tuto skutečnost navazuje. Avšak to nebylo jejich jediné stěhování. Po zbourání budovy radnice počátkem 80. let 19. století byly sochy z pilířů sneseny. Až do roku 1937 pak zdobily nároží druhého patra zvonice u děkanského kostela. Dále měly lemovat cestu k jeho severnímu portálu, ale tyto plány překazil politický vývoj. Dlouhá desetiletí tak spočinuly v lapidáriu mosteckého muzea, odkud byly v roce 1979 usazeny na betonové podstavce k východnímu průčelí budovy národních výborů v novém Mostě. A tam stojí dodnes.
Alegorické sochy živlů – vzhled
Jak již bylo zmíněno, sochy jsou celkem čtyři. Každá z nich ztvárňuje jeden z přírodních živlů, tedy Zem, Vzduch, Vodu a Oheň. I přesto, že jsou plastiky v životní velikosti, tak se bohužel nevyhnuli poničení vandaly. Pravidelně se ale podrobují běžné údržbě a restaurátorským pracím. Poničené části tak byly z velké části nahrazeny vymodelovanými náhradními částmi z umělého pískovce.
Pokud přicházíme od 1. náměstí, nejprve spatříme sochu, která je alegorií Země. Představuje ji bohyně plodnosti země a úrody, dárkyně obilí římská Ceres (řecká Démétér). Také Vzduch znázorňuje ženská postava, stojící na oblačné podnoži. Dlouhé vlasy jí vlají ve větru. Vodu symbolizuje socha boha moří a vodstva Neptuna (řecký Poseidón). Socha zobrazující Oheň je podána dramatičtěji. Ve vypjaté póze na hořící hranici polen stojí muž s odvrácenou hlavou.